Usmála jsem se. „Tak co jsi mi chtěl ráno říct?“ „Pojď sem,“ řekl. Rozevřel náruč a já se k němu schoulila zády k jeho hrudi. Když si opřel hlavu o tu mou, cítila jsem, jak do mě prostupuje teplo sálající z jeho hrudi. Bože, působilo to tak bezpečně, tak správně. Jako by mi teď nic na světě nemohlo ublížit. „Jsi v pořádku?“ zeptal se. „Jo, proč bych nebyla?“ „Floro,“ řekl tiše. Pokrčila jsem ramen