TEĎ Slunce, jasné a zlatavé ranní slunce, proklouzlo skrz Felixovy žaluzie a namalovalo mi na víčka hravé proužky. Zívla jsem a požitkářsky se protáhla v teplé posteli, která stále nesla slabý otisk jeho těla. Prostěradlo na jeho straně bylo trochu zmačkané. Jeho telefon ležel stále na posteli. Hádala jsem, že to nemůže být dlouho, co se vzbudil. Podívala jsem se na čas na jeho telefonu. Deset hod