Vrátila jsem se do kuchyně a zalhala Lydii. „Dneska si musím vzít půl dne volna,“ oznámila jsem jí. „Ptala jsem se pana Corsina a souhlasil. Ale než odejdu, pomůžu ti s prací.“ Nic neřekla, jen přikývla, ale když jsme pak mlčky pracovaly, cítila jsem na sobě její pohled. Lydia nebyla hloupá. Určitě jí došlo, že se něco děje. Anebo jsem si to jen namlouvala. Felix se mnou sotva promluvil. Sotva se