„Promiň,“ řekl Liam omluvně. „Jen jsem si přišel oddechnout. Mám pauzu.“ „To není tvoje vina.“ Usmála jsem se. Liam popadl pár ubrousků, sehnul se k zemi a začal podlahu drhnout. Klečel tak blízko u mě, že jsem raději o pár kroků ustoupila. Utřel to a pak ubrousky vyhodil. „Voní to skvěle. Co vaříš?“ Liam se posadil na kuchyňský ostrůvek. „Můžu s něčím pomoct?“ Zavrtěla jsem hlavou. „Dušené maso.