„Čau!“ Liam strčil hlavu do kuchyně pootevřenými dveřmi. Zvedla jsem zrak od těsta, které jsem právě hnětla. Byla vidět jen jeho hlava a široký úsměv na tváři. „Ahoj, Liame,“ odpověděla jsem s úsměvem. Bylo fajn ho vidět. Pěkných pár dní jsme se nepotkali. „Jak se vede?“ zeptala jsem se a pokračovala v hnětení. Pokoušela jsem se o zdravou verzi tortellin z ovesné mouky. Zatím to vypadalo, že se tě