Ťukání kapek na přední sklo se změnilo v truchlivý žalozpěv, když jsem vjížděla na příjezdovou cestu. Můj dům, spoře osvětlený pouliční lampou, měl okna temná a nehostinná jako nálada mého otce. Po zádech mi přeběhl mráz, v útrobách se mi ozvala důvěrně známá směsice hrůzy a rezignace.
Bylo mi fyzicky zle z pomyšlení, že musím dovnitř.
Uvnitř mě do krku škrábal pach spálených cigaret a levného piv
















