Jackson se na Lucu dlouze zadívá, myslím, že mu přímá konfrontace vyhovuje víc než tlachání. „Žádná tajemství, Grante,“ řekne tiše. „Jen jsem v tom zatraceně dobrej.“ Lucův úsměšek se prohloubí. „Aspoň k něčemu se hodíš, na tu hrubou práci,“ řekne tiše a mně se napřímí páteř při té krutosti v jeho slovech. „I armáda potřebuje na frontě svý hromotluky.“ U stolu zavládne ticho, všichni si uvědomují,