„No, tak nějak!“ odpoví mi a směje se teď hlasitěji, svobodněji. „Myslím, že jsem si to dřív nepřipouštěl. Byla jsi prostě… další kluk. Takový malý chcípáček, se kterým jsem rád trávil čas a o kterého jsem se občas bál. Ale… takhle jsem o tobě nepřemýšlel.“ Zamračím se na něj, nakloním se blíž a zkoumám mu obličej, jestli nelže. „Tak takhle to s přitažlivostí nefunguje, Jacksone. Nemůžeš ji prostě