„No,“ zašeptá Jackson, napůl pro sebe, „myslím, že už nemusíme chodit ven a snažit se mluvit s ptáky.“ „Ne, pokud nechceme, aby roztáli,“ řeknu, popadnu nůž z talíře a nakloním se, abych šťouchl do sklenice. Nastane krátký okamžik ticha, než Jackson vybuchne smíchy, ale než zjistím, co je tak vtipné, ostatní čtyři kluci v místnosti přijdou k okraji mé postele a zírají na skleněnou louži, která byl