„Počkej,“ řeknu u snídaně, půlka slaniny už na cestě do mých úst, „jak to myslíš, že zítra nemáme vyučování?“ „Je pátek, šmudlo,“ řekne Jesse a ušklíbne se na mě. „Víš o těch věcech, kterým říkají víkendy?“ „Nebuď vtipnej, Jesse,“ odseknu a zamračím se na něj, což jeho úsměv ještě prohloubí. „Jen jsem nevěděl, že je Akademie bere na vědomí. Myslím, že když jsme byli kandidáti v kasárnách, tak ne.“