Jsem v šoku, nicméně, když se o pár hodin později probudím a zjistím, že jsme se do říše snů vlastně vůbec nevydali. Chvíli přemýšlím, co se stalo, ale pak… no, asi jsme to nepotřebovali, že ne? Celou noc jsme byli stočení do klubíčka, propleteni jeden do druhého a sdíleli jsme své sny úplně jiným způsobem. Takže se jen usměji na svého stále spícího druha a obdivuji oblouk jeho dlouhých řas v tmav