Rafe se na mě podívá s lehkou grimasou, pomalu vyndá obálku z krabice a chystá se ji schovat do zadní kapsy na později, nechce, abych se na to dívala. "Ne, přečti si to!" řeknu, zamávám na něj rukama a snažím se potlačit své zklamání hluboko v břiše. Protože, myslím si, že kdyby máma věděla, že jsem tady, nikdy by mě nevynechala – pravděpodobně by mi napsala ten nejdelší dopis ze všech. Nesmím se