Trochu pokrčím rameny a nechám ho prohlédnout mou lží o letním táboře. Jen se zasměje a zavrtí hlavou, když se blížíme k našim terčům. „Kravina, jestli se mě ptáš,“ řekne vysoký blonďák a povzdechne si, když sbírá své šípy ze země a já vytahuji své z těla terče. „Jsme nuceni se hned první den ztrapňovat jen proto, že jsme netrénovali v archaické formě zbraně? Chci říct, upřímně, kdo ještě dnes pou