O hodinu později jsme v klubu.
Finnova ruka svírá tu moji, když se protlačujeme kolem červených sametových závěsů do místnosti prosáklé neonem a hříchem.
Hudba je tak hlasitá, že ji cítím v žebrech. Basy duní jako druhý tep srdce.
"Tady," říká Finn a táhne mě k boxu blízko okraje pódia.
Padáme na červenou pohovku a já se podívám nahoru právě včas, abych viděla ženu, jak se přetočí vzhůru nohama na
















