V tu chvíli mi dochází, že jsem to asi měla podat lépe. Říct to tak, aby to nebyla rána do břicha. Jasně, čekala jsem hněv. Trochu nedůvěry. Možná i ten tichý druh zničení, který Knox málokomu ukazuje. Ale nečekala jsem, že se to změní tak rychle, jako když se přepne vypínač. Před vteřinou leží vedle mě, dýchá klidný noční vzduch, a v další je oheň a hrom. "Nemůžeš si být jistý, že lže, Knoxi," ří