Spěchám k ní a obejmu ji kolem ramen. Je hubenější, než si pamatuji, ale stejně pevná ve své přítomnosti. Známá vůně jejího parfému, gardénie a něco dřevitého, mi zaplaví smysly. "Ale, ale, opatrně, děvče," říká se smíchem. "Babička už není tak silná, jako když jsi se na ni vrhala." Pustím ji s rozpačitým úsměvem. "To jsi opravdu ty?" "Co? Zhoršuje se ti zrak?" "Absolutně ne. Mám dokonalé oči." Us