Z pohledu, kterým Hunter Serenu sleduje, vím, o kom mluví.
Hýbu se rychle.
Podpatky mi klapou o asfalt, jak svižně kráčím k ní. Nečekám. Popadnu ji za ruku.
„Ahojky,“ piští Serena. „Co to sakra je? Ani ahoj, a už mě táhneš pryč?“
„Prostě jdi,“ zamumlám.
Na chvíli zakopne, ale rychle se vzpamatuje. Rychle se ohlédnu, abych se ujistila, že se Hunter ze své pozice nepohnul. Má v očích divný výraz.
„K
















