Z pohledu, kterým Hunter Serenu sleduje, vím, o kom mluví. Hýbu se rychle. Podpatky mi klapou o asfalt, jak svižně kráčím k ní. Nečekám. Popadnu ji za ruku. „Ahojky,“ piští Serena. „Co to sakra je? Ani ahoj, a už mě táhneš pryč?“ „Prostě jdi,“ zamumlám. Na chvíli zakopne, ale rychle se vzpamatuje. Rychle se ohlédnu, abych se ujistila, že se Hunter ze své pozice nepohnul. Má v očích divný výraz. „K