Neusmívám se.
Ani se k tomu nemůžu přinutit.
Nic by mě nepotěšilo víc, než mít Delilah takhle zahnanou do kouta. Ale když přemýšlím o důsledcích Hunterova prohlášení, oběd mi najednou nesedí v žaludku. Nikdy jsem mu to neřekl. Jak je možné, že nikdy?
Beze slova procházím hotelovou halou.
Hunter za mnou něco říká, ale jdu dál. Nechci ho ani Delilah teď vidět, i když cítím, jak mi její pohled propal
















