Knoxovy ruce jsou silné a jisté, když mě vede k závěsnému zařízení. Pohybuje se s očima upřenýma na mé, a vidím tu intenzitu v jeho pohledu, ten příslib toho, co přijde. Srdce mi buší, tělo už teď bolí touhou. Jakmile tam jsme, jemně mě spouští do postroje visícího ze stropní konstrukce. Kůže je chladná a hladká proti mé nahé kůži. Zachvěju se, naskakuje mi husí kůže, a on si toho všimne, ušklíbne