Sorayiny oči propalují do Knoxových děr, spíše z nevěřícnosti než ze zranění. Pak se otočí, popadne kabelku z gauče, prohrabává se v ní, vytáhne svazek klíčů a hodí ho směrem ke stolu.
Kov cinkne o dřevo.
"Víš, kde mě najdeš, až se ti rozsvítí," řekne a zamíří ke dveřím.
"Nezapomeň na papíry," zavolá za ní Knox.
Neodpoví. Dveře za ní tak silně prásknou, že se otřásají zdi.
Knox mě konečně pustí, a
















