SLOANE
Mé ruce jsou ovinuté kolem Knoxova krku, když mě vede zpět do domu.
Držím se ho s roztřesenýma nohama. Moje kůže je vlhká od všeho, co mi venku dělal. Nevím, jak jsem ještě při vědomí. Moje tělo se cítí vyždímané, jako by ze mě někdo vymačkal každou kapku síly a přesto mě nechal chtít víc.
Zastaví se jen jednou, hned za dveřmi. Nakloní se dopředu, natáhne se dolů a sundá si domácí pantofle
















