Nikdy jsem se nepovažovala za osamělého člověka. Eric a Laura tu pro mě vždycky byli, stejně jako Julian a můj otec. Ale tenhle pátek, když jsem se ocitla bez lidí, kteří pro mě léta znamenali oporu, cítím, jak se ke mně samota plíží jako stín a svírá mě ve svém chladném objetí. I můj byt mi připadá prázdný a studený bez tátovy vřelé přítomnosti; je na pracovní cestě a zatím se nemá vracet.
Zvažov
















