Sedím na Julianově pohovce a sleduji, jak se ke mně blíží s ledovým obkladem. Klekne si přede mnou na jedno koleno a opatrně mi vyzouvá nohu ze zlomeného podpatku. „To je škoda, byla to hezká bota.“
Sarkasticky se usměji. „Ten pitomec Eric mi vždycky působí jen ztráty.“
Julian se jemně dotkne mého kotníku, ale i tak mnou projede ostrá bolest, která mě donutí zasténat a přitáhne jeho pohled.
„Jak s
















