Kdykoli slyším z Julianových úst splynout slovo trest, vždy mnou projede záchvěv… obzvlášť když se na mě tak intenzivně dívá, dlaněmi svírá mou tvář a konečky prstů mi projíždí vlasy na zátylku. „Proč si to oblečení nesvlékneš, než ho roztrhám?“ zeptá se Julian chraplavě a palcem mi pohladí tvář. Přikývnu a sáhnu po ramínkách šatů, která mi snadno sklouznou z ramen. Tisknu k sobě kolena a cítím, j