Julian mě tiskne k sobě, dlaně pevně přitisknuté na mém zadku, a postaví se, zatímco je stále ve mně. Pevně semknu rty, abych nevydala ani hlásku, zatímco mě vede do koupelny s takovým klidem, až mi z toho brní nervy. Už slyším kroky svého otce mířící k mému pokoji, když mě Julian pustí do koupelny a jednou rukou zavře dveře. „Angel?“ Otcův hlas zní blízko, nebezpečně blízko. Cvak — Julian zamkne