Ne... To přece není možné, že by se mnou flirtoval... Nebo ano? Zakašlu, když ucítím, jak mi kousek sendviče uvízl v krku, a tak se napiju kávy, abych ten nepříjemný pocit a rozpaky zaplašila... „Nuže... nechám vás v klidu naobědvat... Kdybyste cokoliv potřebovala, neváhejte mě zavolat, platí?“ „Jistě, dobře, děkuju...“ Vynutím si úsměv a uhnu pohledem, přičemž cítím, jak mi tváře hoří. Snažím se