„Jiná proč? Protože znám tvé jméno?“ Udeřím vší silou do boxovacího pytle. „Protože jsem tvůj soused a tvůj zaměstnanec?“ Vrazím další tvrdou ránu a svaly mi sebou škubnou, prosí mě, abych je přestal mučit. Uklidňující dutý zvuk mi doléhá k uším, jeden za druhým. Silný. Mocný. A tak napojím ještě rychlejší sérii, cítím, jak mi ruce v rukavicích pulzují. Ale nepřestanu… Nemůžu přestat. Je to jediný