Pocit, že mám Juliana v sobě, je směsicí pronikavé bolesti a rozkoše. Jeho pevné ruce na mých bocích mě tisknou dolů, nutí mě přijmout ho celého, až se chvěji a hroutím se mu na hruď. Cítím, jak ve mně pulzuje, a u ucha mi unikne zavrčení… „Uvolni se, zlato…“ Jeho ruce sklouznou na má stehna, hladí je a snaží se mě ukonejšit od té strašlivé bolesti, která se šíří mým tělem. Něco mi stéká mezi noha