Považuji se za vyrovnaného člověka... za někoho, kdo se nenechá unést emocemi... Ale tohle všechno se hroutí, jakmile jde o Angelee. A teď... právě v tuhle chvíli... se chystám tomu klukovi rozbít hubu. „Cože?“ zaslechnu Ericův hlas, který zní ostřeji. Přesunu pohled, jímž jsem doteď sledoval záda odcházející Angelee, přes rameno přímo na něj. Dívám se mu přímo do očí. Narovnám se a jednu ruku si