Julian mě postaví na zem, ale stále mě drží za paže. Jeho dlaně jsou na mé kůži pevné, ale jeho dotek mě nebolí. To, co opravdu bolí, je způsob, jakým se na mě právě teď dívá. „Ptal jsem se, co to děláš,“ naléhá a jeho hluboký hlas mi drásá uši. Cítím, jak se mi do očí derou slzy. „Angelee–“ „Pusť mě!“ Snažím se mu vykroutit, ale on mě sevře ještě pevněji a přitiskne mé tělo ke svému. Podlamují se