„Grace!“ Vstoupím do výtahu a všimnu si, jak na své překvapené tváři vynucuje úsměv. „Jsi tu tak brzy, Andílku! Tvá tvrdá práce na tomhle projektu je opravdu obdivuhodná...“ „Ohledně včerejška...“ skočí jí do řeči. Nemám čas na nezávazné tlachání. Výtah jede nahoru a tohle musí skončit dřív, než se dveře otevřou. „Kdes byla?“ „Jak to myslíš?“ Zvedne obočí a z jejího nevinného tónu mi přeběhne mráz