Celou cestu k našemu bytu řídil Julian mlčky. Z pohybu auta se mi dělalo čím dál víc mdlo, ale snažila jsem se tu nevolnost přemoci. Průchod halou, cesta výtahem – Julian se mnou neprohodil jediné slovo. A když vstoupíme do malé chodby na našem patře, ztuhnu na místě, bezradná a nejistá, co dál.
Julian zamíří ke svým dveřím, aniž by dbal na mou nerozhodnost, a otevře je dokořán; zkříží ruce na prs
















