EVA – POHLED PRVNÍ OSOBY Ten plesový sál se třpytil jako z pohádky, ale já se cítila všechno, jen ne kouzelně. Srdce jsem měla těžké, jako by ho někdo naplnil kamením. Maxův dědeček mě držel za ruku, když jsme procházeli davem, a upřímně, jeho stisk byl to jediné, co mi bránilo utéct. Každý falešný úsměv, který jsem věnovala, mě bolel na tváři. Každý smích mi zněl v krku falešně. Sariny zlé řeči z