SÁRA – POHLED PRVNÍ OSOBY Vyřítila jsem se z Maxovy kanceláře s krví vařící tak prudce, že jsem sotva viděla. Podpatky bodaly do mramorové podlahy s každým krokem a ozvěna mého vzteku se nesla chodbou. Ta drzost toho muže! Po všem, co jsem pro něj udělala, se ke mně takhle chová? Venku mi ostrý večerní vzduch štípal tváře, ale ani trochu neochladil oheň, který ve mně zuřil. Můj řidič vyskočil, aby