Sářin pohled Vtrhla jsem do domu a práskla za sebou dveřmi tak silně, jak jsem jen mohla. Hlasitá rána se rozlehla prázdnou chodbou. Vzteklina, která ve mně vřela, potřebovala ventil, a tohle byl jen začátek. Jak se opovažuje! Eva, ta ubohá náhražka sestry, měla tu drzost mě ponížit před všemi, včetně Maxe. V hlavě se mi točila vzpomínka na její samolibý obličej, ten samolibý úsměšek. Měla být zlo