Kapitola 93 Pohled Sary Ranní vzduch byl prosycen napětím, jako by samotný vesmír tušil, co nás čeká za dveřmi. Přejela jsem pohledem po matce, jejíž tvář byla strnulá v masce vynuceného klidu. Její ostré rysy, tak podobné mým, nedávaly tušit bouři, která v ní zuřila. Ale znala jsem ji příliš dobře. Za tou klidnou fasádou byla žena stejně rozbitá jako já. „Budou tam venku,“ zamumlala jsem, hlas ch