Maxův pohled Bolest v čelisti mi pulzovala, ale to nebylo nic ve srovnání s tou zuřivostí, která mnou cloumala. Nathan měl tu drzost mě uhodit. V mém vlastním zatraceném prostoru. Ještě jsem se vzpamatovával ze šoku, když jsem uviděl Evu stát tam, oči dokořán, hrudník se jí zvedal a klesal s rychlým tlukotem srdce. „Evo…“ zachrčel jsem, hlas jsem měl chraplavý od rány a od záplavy emocí, které se