Kapitola 84 Maxův pohled Ranní sluneční světlo proudilo vysokými okny mé kanceláře a naplňovalo místnost jemnou, zlatavou září. Můj stůl byl úhledně uspořádaný, ale šálek kávy vedle mě zůstal nedotčený, pára dávno zmizela. Ani jsem si nevšiml, jak studená už je. Soustředil jsem se na tablet v rukou, prsty ho pevně svíraly, když jsem procházel obrazovku. Znovu jsem si přečetl titulek, žaludek se mi