Kapitola 94 Sarina perspektiva První zvuk, který jsem zaregistrovala, byl tříštící se sklo. Láhev, vržená jedním z davu, se roztříštila o chodník poblíž mých nohou a rozletěly se střepy. Puls mi zrychlil, jak mě sevřel strach, a instinktivně jsem se trhla a třesoucíma se rukama si kryla obličej. Posměšky a urážky pokračovaly, neúprosná vlna vzteku, která odmítala ustoupit. „Zrádci! Vrazi!“ „Myslel