Maxův pohled Zíral jsem zpoza skleněné stěny své kanceláře a pozoroval město, které mi kdysi připadalo jako moje, každý tyčící se mrakodrap a rušná ulice, vše pod mým velením. Teď se zdálo vzdálené, den ode dne se vzdalovalo víc a víc. Nechtěl jsem si to přiznat, ale od chvíle, kdy Eva odešla z té soudní síně, se ve mně něco změnilo. Ta facka, její vzdor, mě pronásledovaly, odmítaly opustit mou my