EVINA PERSPEKTIVA Nemůžu se přestat třást, když klečím vedle Maxova dědečka. Jen tam tak leží na tom nóbl koberci, který tolik miloval, a nic už mi nepřipadá skutečné. Všechno kolem mě je rozmazané a srdce mi buší v uších tak hlasitě, že je to jako buben. V domě je takové ticho, až je to děsivé, což všechny ty šílené myšlenky v mé hlavě ještě zesiluje. Jak se to stalo? Jak se můj život proměnil v