EVIN POHLED
Celý můj svět se hroutí.
Sirény policejních aut jsou čím dál hlasitější, jako by křičely jen pro mě. Nemůžu přestat se třást. Pořád sedím na podlaze, a je mi tu strašná zima, ale nemůžu se donutit vstát. Všechno se kolem mě točí jako na kolotoči, z kterého se člověku udělá špatně.
Pokaždé, když zavřu oči, byť jen na vteřinu, vidím dědu Lucase ležet tam. Bůh mě ochraňuj, bylo tam tolik
















