Evina Perspektiva V tom domě je takové ticho, až mě to děsí. Sedím na téhle posteli už celé hodiny a jen čekám. Každá sekunda se vleče jako věčnost. Hodiny tikají a je to tak hlasité. Jako by odpočítávaly něco opravdu zlého. Pak uslyším dole otevřít dveře. Srdce mi začne bušit jako o závod. Max je doma. Ale nemám radost. Jsem k smrti vyděšená. Slyším, jak prochází domem. Každý krok mě znervózňuje