Kapitola 97
Evino hledisko
Tiché cinknutí sklenice o dřevo bylo jediným zvukem v mé kanceláři, když jsem se opřela v křesle, na rtech mi pohrával slabý úsměv. Slabé osvětlení vrhlo na místnost zlatavý nádech, který se odrážel od křišťálové karafy na mém stole. Vedle ní stály dvě do poloviny naplněné sklenice vína.
„Na malou výhru,“ řekla jsem a pozvedla sklenici k Joshovi, který se rozvaloval na p
















