EVA – POHLED ZEVNITŘ
Soudní proces
Zírala jsem na svůj odraz v zrcadle na toaletě soudní budovy. Můj obličej vypadal bledě a unaveně. Kvůli probdělým nocím jsem měla pod očima tmavé kruhy. V té oranžové kombinéze, do které mě oblékli, jsem vypadala ještě hůř. Třásly se mi ruce, když jsem si na obličej stříkla studenou vodu.
„Čas jít,“ řekla dozorkyně. Její hlas nebyl zlý, ale ani laskavý. Zněla zn
















