## Kapitola 92 Joshův Pohled Ticho v mé kanceláři bylo tíživé, přerušované jen tichým šustěním Evy, která se pohybovala a brala lékárničku z police. Obličej mě pálil, modřina na lícní kosti pulzovala tam, kam Max zasadil ránu. Ale na bolesti nezáleželo. Ne když tu Eva stála, její přítomnost jako balzám na mé roztřepené nervy. "Sedni si," přikázala, jejím hlasem pevným, ale jemným. Přisunula ke mně