EVA – POHLED Z PRVNÍ OSOBY
Nikdy jsem si nemyslela, že skončím ve vězení. Nikdy. Ale jsem tady.
Dozorkyně mě protlačila těžkými kovovými dveřmi. Vydaly ten strašný zvuk, když se za mnou zavřely – RÁNA! – jako výstřel. Lekla jsem se. Srdce mi tlouklo tak rychle, že jsem si myslela, že exploduje.
Všechno bylo špatně. Oranžová kombinéza byla příliš velká a škrábala mě na kůži. Vzduch páchl hrozně, ja
















