Kapitola 96 Pohled Sary Ticho v místnosti bylo ohlušující, přerušované jen tichým vrněním klimatizace. Moje matka pochodovala po podlaze s divokostí lvice zavřené v kleci, její podpatky klapaly o tvrdé dřevo s každým ostrým krokem. Její tvář, obvykle maska ledového klidu, byla zkřivená hněvem, její oči plály nespoutanou zlostí. „Nikdy v životě,“ zasyčela, zastavila se uprostřed kroku, aby zírala d