Kapitola 89 Maxův pohled Dveře výtahu se s tichým cinknutím otevřely a já jsem vstoupil do elegantního patra kanceláří s prosklenými stěnami. Hruď jsem měl sevřenou, každý krok se nesl s odhodláním. Okázalost okolí, s jeho vyleštěnými podlahami a abstraktním uměním lemujícím stěny, mě nijak nevzrušovala. Můj cíl byl jediný: Eva. Asistentka na recepci se sotva podívala od počítače, když jsem se při