"Zase ta rudá růže," zašeptala jsem a zírala na jedinou krvavě rudou růži ležící uprostřed rozbitého skla. Pulz mi bušil v uších a po zádech mi přeběhl mráz. "Adriane… proč v poslední době pořád vídáme rudé růže? Myslíš… že se nám někdo snaží něco říct?" Adrian se přiblížil a jeho pohled ztvrdl, když si růži prohlížel. "Něco říct?" Pomalu jsem přikývla, neschopná odtrhnout oči od zlověstné květiny